Veltlínské zelené 2024
Král jednoduchosti, co ví, co dělá
Veltlínské zelené ročníku 2024 je víno polosuché s chutí bílého pepře a elegance.
Čisté, polosuché, sebevědomé víno, které nepotřebuje pozlátko, aby zazářilo.
| Kategorie: | Bílá vína |
|---|---|
| Hmotnost: | 1.2 kg |
| Odrůda: | Veltlínské zelené |
| Kategorie: | Moravské zemské víno |
| Ročník: | 2024 |
| Alkohol: | 12.5 % (obj.) |
| Zbytkový cukr: | 9.3 g/l |
| Kyseliny: | 6.2 g/l |
| Obsah láhve: | 0.75 l |
| Šarže: | 24/007 |
| Energetická hodnota: | 325 KJ / 78 kcal na 100 ml |
| Obsahuje alergen: | oxid siřičitý |
| Víno z: | ČR |
| Výrobce: | Ing. Petra Netopilíková, Hlavní 340, 691 54 Týnec |
Veltlínské zelené – víno, co si nehraje na nic víc, než je, a přesto tě dostane
Veltlín je jako člověk, co ti na večírku potichu řekne nejvtipnější hlášku večera. Žádné velké efekty, ale čistota, elegance a sebejistota. Už při nalití má krásnou žlutou barvu s jemnými zelenkavými odlesky, jako jarní tráva odrážející se na vodní hladině.
V nose tě přivítá bílý pepř, lipový květ, lehký dotek citrónové kůry, zeleného jablka a něco minerálního, co nedokážeš pojmenovat, ale chceš to znova. A chuť? Polosuchá, svěží, harmonická a ovocná s typickou kořenitou dochutí bílého pepře s lehkou mandlovinkou.
Hodí se, když:
- chceš ohromit při přípravě české kuchyně – výborně se hodí k řízkům, pečenému kuřeti, ale i k vepřovému,
- připravuješ rybu, krevety, asijskou kuchyni nebo zeleninový salát,
- chceš být za frajera, aniž bys cokoliv říkal.
Veltlínské zelené je původem z Dolního Rakouska – Wachau. Je to jedno z nejpěstovanějších odrůd v ČR a pochází z křížení Tramínu a neznámé odrůdy z okolí Dunaje. Veltlín je víno pro ty, co vědí, že v jednoduchosti je největší krása.
Zajímavost:
Veltlínské zelené – víno, které pilo Rakousko, když ještě bylo císařstvím
Veltlín je stará dobrá klasika – už ve středověku ho pěstovali rakouští vinaři podél Dunaje a postupně se stal tak oblíbený, že v 18. století tvořil základ většiny vín v rakousko-uherské monarchii. Traduje se, že na císařském dvoře ve Vídni si prý bez „Veltlína“ neuměli představit ani snídani – tedy alespoň tu nedělní, slavnostní.
Elegantní, lehce kořeněný, decentní – prostě ideální společník.
Proslýchá se, že když na dvůr dorazil první sud Veltlínu z Moravy, císař se zeptal: „A proč je zelený?“ Odpověď zněla: „Protože je čerstvý. A taky se tak jmenuje.“
Na Moravu se rozšířil spolu s habsburským vlivem a rychle zapadl do místních sklepů – nejen chutí, ale i tím, že byl odolný. A ta typická pepřová dochuť? Dlouho se říkalo, že je to vinařský mýtus – dokud ho někdo opravdu neochutnal s klobásou a pak přísahal, že pije tekutý „kořeněný řízek“. A tak se lidé naučili, že ta slavná pepřovost není vada – to je prostě jeho styl, který mu dává naprosto jedinečné vlastnosti.



